Farnost, škola a městys Choustník hostily v pondělí 20. května na 130 dětí z táborského vikariátu a CZŠ Orbis Pictus. V roce, v němž nám papež František připomíná naši misijní zodpovědnost za svět kolem nás, bylo zvoleno jím opakované heslo “Pokřtění a poslaní”. A hned na začátku je třeba zmínit, že díky skvělému zázemí místního správce farnosti, otce Augustina, proběhly jak dlouhodobější přípravy, tak samotný den pouti ve velké pohodě a poklidu.

Ve velmi deštivém ránu se sjelo k choustnickému kostelu několik autobusů i dodávek poutníčků z různých částí vikariátu Tábor, aby si s celebrantem mše sv. P. Petrem Dombkem, omi na začátku mše zanotovali I love Jesus a společně přišli na to, co nebo lépe kdo je nejlepším lékem na strach (pokud chcete znát odpověď, zprávu o Duchu svatém najdete v mnoha čteních velikonočního období). Po krátké poradě týmu i přes drobné mrholení přece jen vyrazily skupinky na pouť po stanovištích v kostele, na faře, na autobusové zastávce, školním hřišti, ale také především na zřícenině hradu Choustník, která byla velkým lákadlem. Tam na děti čekala sv. Anežka, jinde paní katechetka s vyprávěním o maminkách svatých misionářů, jinde otec Michal se stanovištěm Jordán a další.

Pouť nebyla jen “dětská”, se svými malými farníky vyrazili v hojném počtu jejich faráři, se školními třídami paní učitelky a vychovatelky. A tak se tento den mohl stát také dnem vzájemného setkání, bytí spolu v jiné situaci než v kostele či ve školní třídě. To si snad poutníci vedle nadšení z prožitého dne a putování jako důležitý zážitek z pouti odnesli. Vedle milých domácích úkolů jako ten od. Sv. Anežky: “obejmout svoji maminku a říct jí, že ji mám rád”, které domů přinesly něco z radosti tohoto dne.
H.K.