Misijní pouť v Prachaticích 2017
FOTOGRAFIEV duchu hesla „Misie včera a dnes" proběhla ve čtvrtek 1. června 2017 v Prachaticích Misijní pouť, která byla vyvrcholením oslav 40. výročí kanonizace Jana Nepomuka Neumanna. Misijní úsilí „včera" reprezentoval právě prachatický rodák a světec Jan N. Neumann, přičemž jeho „dnešními" pokračovateli jsou Papežská misijní díla. Hlavní program poutě se snažil propojit oba tyto světy a odehrával se v parku místního hospice, který rovněž nese Neumannovo jméno.
Akce se zúčastnilo na pět stovek dětí z jihočeských základních a mateřských škol, které putovaly po misijních stanovištích. Ocitli se ve fiktivní zemi Boa, kde plnily různé hry a úkoly, které pro ně připravili deváťáci z táborské CZŠ Orbis Pictus. Poutníci si na jednotlivých stanovištích mohli například vyřezat vlastní dřevěný knoflík pro štěstí, vyzkoušet si, jak se hraje na kachon, luštit šifrovaný vzkaz psaný tajným písmem a pokud už byli příliš unavení, mohli si odpočinout v Sedmém nebi. Když splnili všechny úkoly, čekala je audience u Královny země Boa.
Pouť zakončila ve 14 hodin mše svatá. Hlavní celebrant, generální vikář českobudějovické diecéze Mons. David Henzl, ve svém kázání za pomoci dětí přemýšlel nad naším společným misijním posláním, jak ukazovat druhým na Ježíše. Především nám připomněl důležitost našeho osobního poznání, které předchází tomu, abychom o něm mohli lidem vyprávět a k lidem ho svými životy nést. Svatý Jan Nepomuk Neumann v tomto duchu v Americe nejprve vytvořil katechismus a stavěl školy (Je nazýván zakladatelem amerického školství.) A stejně tak i kostely, aby se lidé měli kde k oslavě a setkání s Bohem scházet. Přesně to se děje v misiích i dnes, jen v jiné době, v jiných zemích a podmínkách.
Během poutě bylo možné zúčastnit se dalších tvořivých aktivit, seznámit se s činností a materiály Papežských misijních děl, stejně jako podpořit projekty PMD prostřednictvím Misijního jarmarku. V městském muzeu byla k vidění stálá expozice „Životní pouť sv. Jana N. Neumanna" a život v 19. století. Po celý den byl také otevřen kostel sv. Jakuba, v němž byly dopoledne slavnostně vyhlášeny výsledky výtvarného a literárního projektu „Světec Jan N. Neumann a jeho životní pouť" spojené s vernisáží vystavených prací. Součástí bylo i krátké divadelní představení studentek pedagogické školy.
Veronika Pavlů
asistentka národního ředitele PMD
2015/2016
G-centrum (Domov pro seniory) v Táboře
13. – 17. června 2016
Žáci deváté třídy si jako možnost dobrovolnické práce zvolili pomoc seniorům v G-centru – celkem se zúčastnilo 8 žáků třídy.
Náplní jejich práce bylo obohatit svou návštěvou obyvatele domova, být jim ku pomoci tím, že jim budou číst, vyprávět a zároveň naslouchat, dělat společníky. Žáci také vozili seniory na různé kulturní akce a aktivizační programy pořádané v prostorách G-centra.
Hlavní náplní činnosti žáků bylo podílet se na organizaci turnajů v kuželkách a v petanku, které se zde hrají pravidelně každý rok a přijíždějí na ně ostatní senioři z podobných domovů Jihočeského kraje.
Některé žákyně uspořádaly pěvecký koutek s doprovodem klavíru a s klienty zpívaly lidové písně. Na poslední den dobrovolnických prací si společně připravily hudební doprovod mše svaté.
Žáci viděli, že seniorům udělali velkou radost, a bylo pro ně velmi prospěšné vidět, jak skutečně probíhá každodenní život v takovémto zařízení. Někteří poprvé viděli těžce nemocné lidi, plně závislé na pomoci druhých a uvědomili si, co starý a nemocný člověk prožívá v nitru a o čem přemýšlí. Každého napadla myšlenka, jak jednou budou prožívat stáří oni, a to je vedlo k zamyšlení, že by se měli naučit více se vcítit i do duší svých prarodičů.
Jediné, co žáky překvapilo, byl nedostatek připravené práce pro ně, z čehož vznikaly zbytečné, nevyužité prostoje.
Zapsal: Lukáš Berka
2014/2015
a) Rolnička Soběslav – Obchod dobré vůle
Sídliště nad Lužnicí, Tábor
pondělí 15. června – pátek 19. června 2015
Po 8.00 – 13.00 hod 5 hod
Út 8.00 – 12.00 hod 4 hod
St 8.00 – 13.00 hod 5 hod
Čt 8.00 – 12.00 hod 4 hod
Pá 8.00 – 12.00 hod 4 hod
celkem 22 hod
V týdnu od 15. – 19. června 2015 se v rámci školní výuky 6 žáků 9. třídy CZŠ Orbis-Pictus zúčastnilo dobrovolnických prací - pracovali pod hlavičkou střediska Rolničky - Diakonie Českobratrské církve evangelické - a pomáhali v nově otevřeném Obchodu dobré vůle. Obchod byl otevřen 9. června 2015 jako nový projekt, který doplňuje sociálně terapeutickou dílnu, praktickou školu a centrum denních služeb pro dospělé (sídlí ve stejném objektu). Jedná se o „bazárek" - obchod s věcmi z druhé ruky, který dává práci lidem s postižením (byla pro ně vytvořena nová pracovní místa).
Naši žáci prakticky pomáhali zaměstnancům s venkovním úklidem přilehlých prostorů, chystáním a čištěním darovaných věcí (určených k prodeji), tříděním darovaných knih do regálů. Veškerá práce byla velmi potřebná, protože obchod byl otevřený teprve před několika dny a rozbíhal se postupně.
Zde jsou postřehy samotných žáků:
„Líbilo se mně, že jsem mohl pomáhat."
„Měl jsem nové poznatky s prací... nejvíc na mě zapůsobilo, že když uklidíme odpadky, druhý den jsou tam zase."
„Strávil jsem dobrý čas se spolužáky."
„Nejvíc na mě zapůsobilo, jak jsou lidi nepořádný."
„Nemusel jsem být ve škole a mohl jsem pomáhat, byl jsem užitečný."
„Líbilo se mi, když jsem třídila knihy... Když jsme měli přestávky a chodili do obchůdku."
„Ne moc těžká práce... celé to bylo dobré... bavila mě ta práce venku. Užili jsme si to jako kolektiv, prostě to, že jsme byli jako třída spolu."
„V Rolničce se mi líbil ten první den, kdy jsme utírali prach."
A zde závěrečné vyjádření pracovnice obchodu Lenky Stránské:
„Chlapci a děvčata poznali úskalí pracovního procesu a s přidělenými úkoly se dobře vyrovnali. Obsluha byla s jejich prací spokojena."
b) Domácí hospic Jordán v Táboře
říjen 2014 – červen 2015
celkem 22 hodin vykázaných v pracovním výkazu
Této druhé formy dobrovolnictví se zúčastnily 3 žákyně 9. třídy Orbis–Pictus. O tuto práci samy projevily zájem. Byla jim tedy dána možnost vykonat si potřebný počet hodin během školního roku 2014/15 ve svém volném čase. V týdnu 15. – 19. června 2015 mohly požádat o uvolnění z výuky. Pokud hodiny nestihly odpracovat, přidaly se v červnu 2015 ke spolužákům, kteří pracovali v Obchodu dobré vůle.
Tento způsob vykonávání dobrovolnické činnosti pod DHJ Tábor jsme prováděli podruhé. Zde jsou postřehy žákyň při závěrečné reflexi:
„V hospicu se mi líbil přístup, všichni na nás byli moc hodní a vděční. Navíc mi práce tam přišla užitečná.... Paní, která nás měla na starost – moc milá paní... Nejvíc budu vzpomínat na bleší trh, a to když jsem prodala lyže."
„Líbilo se mi, že jsem mohla prodávat na bleším trhu... Zapůsobili na mě lidi z hospicu, že byli k nám velmi vstřícní a tolerantní... Budu vzpomínat na bleší trh, byla to pro mě velmi velká zkušenost pracovat s lidmi v kolektivu."
Zapsala: Miroslava Nejezchlebová
2013/2014
a) Ochrana fauny ČR – úklid okolí Tábora
pondělí 16. června – pátek 20. června 2014Po 8.00 – 14.00 hod okolí Lužnice
Út 8.00 – 12.00 hod pod Pintovkou
St 8.00 – 12.00 hod okolí Babí hory
Čt 8.00 – 12.00 hod pod Pintovkou
Pá 8.00 – 12.00 hod okolí Lužnice
V týdnu od 16. – 20. června 2014 se v rámci školní výuky 9 žáků 9. třídy CZŠ Orbis-Pictus zúčastnilo dobrovolnických prací pod hlavičkou Ochrany fauny České republiky. Aktivita proběhla v rámci třetího roku udržitelnosti projektu Otevřeno. Další děti školy tak měly před sebou týden specifických prožitků.
Celá týdenní akce spočívala v úklidu okolí Tábora, míst oblíbených táborskou veřejností k výletům, procházkám či jiným aktivitám. Tato místa či zákoutí opravdu uklidit potřebovala. Jak deváťáci vnímali celý týden je možno se dozvědět z jejich závěrečné zpětné vazby:
„Je čisté prostředí po tom, co jsme uklidili. Ale mrzí mě, že jsou lidi takovíhle bordeláři. Našli jsme dva kočárky a to mi přišel vrchol."
„Připadalo mi, že ten úklid byl rozhodně potřeba, ale myslím si, že tam za pár dní bude podobný nepořádek. Práce na celý týden je to hodně únavná a v některých chvílích i docela nechutná. Myslím, že jako dobrovolnická práce je to dobré, ale myslím si, že pokud v úklidu na některých místech nebude nikdo pokračovat, tak se naše práce stane poněkud zbytečnou."
„Divil jsem se, co všechno můžou lidi do trávy hodit. Našli jsme kočárky, koberec, záchod a spoustu jiných věcí. Uklízení mi nevadilo. Myslel jsem, že to bude horší."
„Minulý týden dobrovolničení jsem si celkem užila, hlavně proto, že jsem ho trávila se super lidma. Uklízení šlo rychleji, když u toho bylo tolik legrace. Také jsme našli spoustu věcí, co bych ani neřekla, že někdo může vyhodit do přírody. Například kočárek nebo tiskárnu."
„Na ten minulý „uklízecí" týden jsem se nejprve opravdu těšila, myslela jsem si, že to bude sranda. Trochu jsem se spletla. Týden jen chodit a ohýbat se pro každý papírek, a že jich bylo opravdu hodně, je strašně namáhavé a vyčerpávající. Jsem ráda, že ten nejdelší den, který jsme pracovali 6 hodin, jsme měli hned v pondělí, tudíž jsme ho neměli v ty dny, kdy už jsme byli opravdu vyčerpaní. Bylo to opravdu náročné! Občas jsme našli opravdu hnusné věci, které nikdo nechtěl sbírat, ale tak nakonec jsme je tak nějak sebrali. Za ten týden jsem zjistila, že lidi jsou opravdu „prasata". Cokoliv sní, vypijí, vykouří tak to hodí na zem. Taky jsem přemýšlela nad tím, jaké to asi je výt bez domova. Musí to být hrozné! Uklízeli jsme na jednom místě, kde to opravdu vypadalo, jako by tam někdo „bydlel". Tak jsem mu to moc nechtěla uklízet. Za ten týden jsem byla určitě hodně vyčerpaná, i když jsme končili ve 12.00, tak to bylo velmi náročně! Asi je tato práce prostě na jeden den, možná dva, ale určitě ne na týden. Hodně jsem si z toho vzala."
b) Domácí hospic Jordán – dobrovolnická činnost
duben – červen 2014celkem 22 hodin vykázaných v pracovním výkazu
Této druhé formy dobrovolničení se zúčastnili 3 žáci 9. třídy Orbis–Pictus. O tuto práci sami projevili zájem. Byla jim tedy dána možnost vykonat si potřebný počet hodin během jara 2014 ve svém volném čase. V týdnu 16. – 20. června 2014 mohli požádat o uvolnění z výuky. Postřehy účastníků opět zachycuje zpětná vazba:
„V hospicu se mi líbil pohyblivý termín prací. Kdy budu pracovat, záleželo čistě na mé domluvě. Dobré bylo, že jsem si mohl zbytek odpracovat u řeky až ve čtvrtek a pátek. Práce byla snadná a domluva taky. Zkrátka dobrá organizace. Krátké pracovní intervaly jsou vyhovující."
„Nelíbilo se mi, že pro nás skoro nebyla práce. Přišlo mi, že kromě blešího trhu a přípravy na něj a prodávání lístků na koncert, jsme v hospicu byli spíše na obtíž než k užitku. Bylo to hodně zmatené, změnila se nám koordinátorka a nebylo nám to oznámeno. Skládaly jsme letáčky a to jsme opravdu byli trochu na obtíž. Práce na bleším trhu se mi líbila a byla záslužná. Hospic má tolik dobrovolníků, že nabírat nové opravdu není třeba. Aktivní činnost, jako prodávání lístků nebo bleší trh, byla pro nás vhodnější a zajímavější."
„Bylo fajn, že jsme mohli chodit ve svém volném čase, byla tam „určitá volnost". Nedělala jsem nic, co by mi vadilo. Práce uvnitř a v příjemném prostředí. Při bleším trhu nám dali celé jedno „oddělení" a sami jsme se o to starali, bylo to fajn. Přišlo mi, že pro nás občas neměli práci a párkrát až takovým „násilím" nám nějakou dali. Změnila se nám koordinátorka a nic nám o tom neřekli, takže mi to přišlo takový podivný..."
Tento způsob vykonávání dobrovolnické činnosti jsme ověřovali poprvé. Jako škola se do budoucna zkusíme poučit z nedostatků a podpořit kladné stránky záslužné aktivity.
Zapsala: Miroslava Nejezchlebová
Týden dobrovolnických prací pro Centrum ekologické výchovy 2012
(Udržitelnost OTEVŘENO)11. – 15. června 2012
Pro pomoc ekologickému centru výchovy se v rámci přípravných seminářů dobrovolnických prací rozhodli 4 žáci naší třídy. Jeden z nich však onemocněl, tak zůstala nakonec trojka deváťáků připravená k likvidaci odpadků a výrobě sovích budek.
